• Guangdong Inovativní

Činidlo proti žmolkování Textilní chemikálie pro všechna pomocná zařízení pro barvení látek 33202

Činidlo proti žmolkování Textilní chemikálie pro všechna pomocná zařízení pro barvení látek 33202 Doporučený obrázek
Loading...
  • Činidlo proti žmolkování Textilní chemikálie pro všechna pomocná zařízení pro barvení látek 33202
  • Činidlo proti žmolkování Textilní chemikálie pro všechna pomocná zařízení pro barvení látek 33202
  • Činidlo proti žmolkování Textilní chemikálie pro všechna pomocná zařízení pro barvení látek 33202

Činidlo proti žmolkování Textilní chemikálie pro všechna pomocná zařízení pro barvení látek 33202

Krátký popis:

Polyuretanové multifunkční dokončovací činidlo, může zlepšit elasticitu tkanin, spojit rozvětvená vlákna v mikrostruktuře, zlepšuje účinek proti žmolkování.


Detail produktu

Štítky produktu

Vlastnosti a výhody

  1. Vynikající vlastnosti proti žmolkování pro různé druhy vláken.
  2. Dokáže účinně předcházet defektům, jako je zadrhnutí apod. při mechanickém zpracování.
  3. Dobrá kompatibilita. Lze použít společně s fixačním prostředkem a silikonovým olejem ve stejné lázni.
  4. Dodává tkanině měkký pocit ruky.
  5. Extrémně malý vliv na barevný odstín a barevnou stálost.

 

Typické vlastnosti

Vzhled: Světle žlutá kapalina
Ionicita: Neionogenní
Hodnota pH: 6,0±1,0 (1% vodný roztok)
Rozpustnost: Rozpustný ve vodě
Obsah: 22 %
Aplikace: Různé druhy tkanin

 

Balík

Plastový sud o hmotnosti 120 kg, nádrž IBC a přizpůsobený balíček k dispozici na výběr

 

 

TIPY:

Klasifikace povrchových úprav

Dokončovací procesy lze obecně rozdělit do dvou skupin:

(a) Fyzikální nebo mechanické

(b) Chemické.

Fyzikální nebo mechanické procesy zahrnují jednoduché procesy, jako je sušení na parou vyhřívaném válci na různé typy kalandrů, zvedání pro měkké efekty na povrchu tkaniny a lámání apretury plněného zboží pro pohodlný pocit.

Většina mechanických povrchových úprav je známa z dávných dob a v jejich způsobu provozu došlo k několika změnám. Některé fyzikální vlastnosti, jako je rozměrová stabilita, lze zlepšit chemickou úpravou.

Mechanická konečná úprava neboli „suchá konečná úprava“ využívá především fyzikální (zejména mechanické) prostředky ke změně vlastností tkaniny a obvykle také mění vzhled tkaniny. Mechanické úpravy zahrnují kalandrování, emerizaci, smršťování v tlaku[1], zvedání, kartáčování a stříhání nebo ořezávání. Mechanické úpravy vlněných tkanin jsou frézování, lisování a tuhnutí s krabováním a dekatizací. Mechanická konečná úprava také zahrnuje tepelné procesy, jako je tepelná úprava (tj. tepelná úprava). Mechanická úprava je považována za suchou operaci, i když k úspěšnému zpracování tkaniny je často zapotřebí vlhkost a chemikálie.

Chemická konečná úprava neboli „mokrá konečná úprava“ zahrnuje přidání chemikálií do textilií za účelem dosažení požadovaného výsledku. Při chemické úpravě se jako médium pro aplikaci chemikálií používá voda. Teplo se používá k vytlačení vody a aktivaci chemikálií. Chemické metody se s časem pozoruhodně měnily a neustále byly vyvíjeny novější povrchové úpravy. Mnoho chemických metod se kombinuje s mechanickými metodami, jako je kalandrování, aby se zlepšil účinek. Typicky se vzhled textilie po chemické úpravě nezmění.

Některé povrchové úpravy kombinují mechanické procesy spolu s aplikací chemikálií. Některé mechanické povrchové úpravy vyžadují aplikaci chemikálií; například pro celý proces jsou potřebná činidla pro mletí nebo redukční a fixační činidla pro vlněné tkaniny proti srážení. Na druhé straně je chemická úprava nemožná bez mechanické pomoci, jako je doprava látky a aplikace produktu. Přiřazení mechanické nebo chemické povrchové úpravy závisí na okolnostech; to znamená, zda hlavní složka zdokonalovacího kroku tkaniny je více mechanická nebo chemická. V obou kategoriích se používají mechanická zařízení; hlavní rozdíl mezi těmito dvěma je to, co způsobilo požadovanou změnu tkaniny, chemikálie nebo stroj?

Další metodou klasifikace je klasifikace povrchových úprav jako dočasné a trvalé. Ve skutečnosti žádná povrchová úprava nestojí trvale, dokud není materiál provozuschopný; přesnější klasifikace by tedy byla dočasná nebo trvalá.

Některé z dočasných úprav jsou:

a) Mechanické: kalandrování, schreinering, embosování, glazování, lámání, natahování atd.

b) Náplň: škrob, kaolin a další minerální plniva

(c) Aplikace na povrch: olej, různá změkčovadla a další apretační činidla.

Některé z odolných povrchových úprav jsou:

a) Mechanické: smršťování tlakem, mletí vlny, procesy kypření a řezání, trvalé[1]tvrdnutí atd.

(b) Depozice: syntetické pryskyřice – vnitřní i vnější, pryžový latex, laminování atd.

(c) Chemické: mercerace, perchmentizace, síťovadla, vodoodpudivá úprava, ohnivzdorná a ohnivzdorná úprava, protisrážlivost vlny atd.

Je třeba poznamenat, že jakákoli taková klasifikace je svévolná. Přesná klasifikace je obtížná, protože životnost závisí na několika faktorech. Trvanlivost může být různá a není možné stanovit hranici mezi dočasnými a trvanlivými úpravami.

Dokončovací procesy jsou tak rozmanité, že je obtížné je zařadit. U bavlny[1] se široce používá několik dokončovacích procesů, ale jejich technika se tak liší, že je obtížné je seskupit. Po mnoho let byly disperzní procesy, jmenovitě mercerace a perchmentace, jedinými trvalými úpravami bavlny a dodnes mají velký význam. Běžnými chemikáliemi používanými v těchto povrchových úpravách jsou hydroxid sodný a kyselina sírová ve středně koncentrované formě.


  • Předchozí:
  • Další:

  • Zde napište svou zprávu a pošlete nám ji
    TOP